GRIZZLOCHŮV MLÝN

V roce 1704 získal Krásný Les František Ignác Vratislav z Mitrovic sňatkem s hraběnkou Viktorií ze Schönwaldu. V období 1706–1813 k zámku patřil barokní špitál. V roce 1708 byl vystavěn barokní zámek jako patrová budova čtvercového půdorysu s užším bočním křídlem, již v roce 1745 byl však přestavěn spolu s budovou pivovaru za účasti litoměřického stavitele P. Versy. Hospodářské budovy dvora pocházejí z roku 1766. Mitrovicové panství vlastnili až do roku 1791, poté se ve vlastnictví zámku vystřídalo několik soukromých majitelů. Posledním z nich se stal Otokar z Westphalenu, který zámek v roce 1931 prodal městu Ústí n. L. V období 1941–1944 zámek sloužil jako sběrný tábor pro Židy. Zámek byl na tyto účely adaptován. Po 2. sv. válce byl zámek i se zbytkem hospodářských provozů zestátněn a připadl pod státní statek Petrovice, který jej vlastnil až do listopadu 1989. 

Usedlost čp. 207 se nachází vpravo na hlavní silnici mezi zámkem a kostelem, jedná se o původní hrázděnou stavbu, jež je velmi cennou ukázkou krušnohorského lidového domu. Jde o jediný dochovaný z původního počtu dvanácti mlýnů v obci. Nejstarší zmínka o existenci mlýna je z roku 1654 v první berní rule. V roce 1680 jej ve zdevastovaném stavu koupil Mathes Nitsche od Martina Ritschela. Po dva roky měl minimální příjem, mlýn v podstatě opravoval a musel přistavit stodolu a stáj. V roce 1718 jej prodal Johannovi Ritschemu, tehdy již byl mlýn funkční.
Poslední mlynář, za kterého se ve mlýně mlelo obilí, byl v roce 1947 Anton Samesch. Dle vyhlášky 239 ze dne 18. února 1947 § 1 byl v objektu, který byl tehdy pod národní správou, ukončen jeho provoz. 

Lidové stavení bylo památkově chráněno ještě před přijetím zákona č. 20/1987, v ÚSKP je zapsán pod číslem 42443/5-188. Odbor kultury Okresního národního výboru v Ústí n. L. uvedl, že fasáda i krytina objektu a truhlářské a klempířské prvky (okna, dveře, resp. okapy a svody) byly udržované a krov byl v dobrém stavu. Pouze označení, že se jedná o kulturní památku, bylo staré a nečitelné.

Zde je možné si prohlédnout velkou část zachované mlynářské technologie ve všech třech podlažích i interiér mlýna ve stavu před cca 100 lety. Lze si domluvit prohlídku, případně si zakoupit turistickou vizitku (Grizzlochův mlýn), domluva na tel. 604 545 037. 

5. KŘÍŽ NA ŠPIČÁKU

V roce 1746 byl na vrcholu Špičák (723 m) postaven dřevěný kříž, jako symbol k uctění památky po zásahu přírodního živlu. Současně s tím byla založena tradice průvodu na den sv. Marka jako poděkování za úrodu a prosba o další dobrý rok. 

V roce 1825 kříž při špatném počasí spadl. Obyvatelé Krásného Lesa se domluvili, že postaví nový, kamenný kříž. Se sbírkou pomohl soudce Anton Richter. Nový kříž byl postaven 14. září 1826.  Kříž nesl modlitbu: „O, wären wir in Leiden, wie Jesus sanft und still! O, litten wir mit Freuden, was Gott der Vater will!“ Na historických pohlednicích a fotografiích z roku 1910 byl ještě vidět kamenný kříž, na pozdější je již kříž železný. 
Odbor kultury rady krajského národního výboru v Ústí n. L. v 1956 uvedl, že na zděném soklu se nachází litinový kříž s nečitelným nápisem a chronogramem. Kříž byl narušen počasím a nešetrným zacházením. Údajně jej v minulosti pohraničníci, jež tu měli hlásku, strhli. V roce 2009 začali místní pátrat a našli trosky kamenného kříže ve svahu pod vrcholem. Sochař Michaelem Bílkem následně nalezené díly spojil dohromady a v roce 2014 se kříž vrátil na původní místo. U křížku se nachází i tradiční vrcholová knížka, kterou spravuje a pravidelně vyměňuje německý spolek z Oelsenu. 

6. KAPLE SVATÉHO PETRA A PAVLA

Tato kaple se nachází nedaleko bývalého hraničního přechodu do Německa u cesty, která ve spodní části vsi kopíruje Rybný potok, severozápadním směrem od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Dříve byla cesta po obou stranách obestavěná hrázděnými stavbami. Historické prameny se shodují, že obdélná kaple s polokruhovým závěrem a polygonální dřevěnou zvoničkou byla postavena v roce 1812. Renate von Babka uvádí, že na místě dnešní kaple nejdřív stála zvonička se zvonem, na kterém byl obraz Panny Marie.

Krátce před dnešní hranicí se Saskem byla v roce 1839 díky iniciativě majitele mlýna Ferdinanda Rosenkranze, dům č. 136, postavena nejprve zvonička (od té doby se zvonilo také v dolní části vesnice) a o rok později kaple sv. Petra a Pavla. Tento mlynář měl šest dětí. Jedna z nich byla nevyléčitelně nemocná Anna, která po čtyřech letech utrpení 25. prosince 1838 zemřela. Proto, jak slíbil, dal v Litoměřicích odlít zvon a nechal postavit naproti svého domu zvoničku. Zvon stál 143 fl. 54 kr, vážil 75 ¾ liber, hlava měla horní průměr 16 ½ palců, 20 ½ palce spodní šířka a výška byla 24 ½ palce. Nápis na zvonu: Divae Catherinae Birginis et Mariyris MDCCCXXXIX. Ferdinand Rosenkranz. Zvon nesl obraz Početí Panny Marie, vysvěcen byl 11. června 1839 a zazvonilo se na něj poprvé 16. června téhož roku.

Na základě opakovaných návrhů se Rosenkranz rozhodl postavit malou kapli, v jejíž věži by zvon mohl být umístěn. Na stavbu mu postoupil Dominik Klöpsch (z č.p. 126) kus své zahrady proti právu užívat vodu od č. 136. O bezplatné dodávky stavebních materiálů se postarali: Franz Josef Tränkner (č. 276); Ferdinand Tränkner (č. 107); Dominik Ritschel (č. 110); Gotthard Ritschel (č. 112), Johann Rosenkranz (č. 124), Anton Nitsche (č. 125); Franz Josef Stettin (č. 132); Ferdinand Ritschel (č. 134) a Florian Brand (č. 137). Jednotliví dělníci pracovali ručně. Stavební dohled vykonával mistr Anton Püschel (č. 44), tesařské práce provedli tesaři Josef Schneider (č. 121) a Dominik Schneider (č. 267). O dokončení se starali sochař z Ústí nad Labem a malíř z Telnice. Kaple je kamenná budova, podlahu tvoří pískovcové dlaždice, má dvě okna a dvojité dveře, střecha je tašková a červeně malovaná dřevěná věž je s železným křížem pro zvon. Celkové náklady na výstavbu kaple byly 399 rakouských zlatých (florinů) a 54 krejcarů.

Po dokončení kaple, zasvěcené apoštolům Petru a Pavlovi, byla slavnostně otevřena 15. srpna 1840 v den církevního svátku, na základě zplnomocnění od biskupské autority pastora P. Franze Mikschem byla slavnostně vysvěcena. 

Za 1. světové války byl zvon odcizen, avšak po válce místní založili sbírku a nechali vyrobit nový zvon. Po původním Peníze na zvon byly získány prostřednictvím sbírek.

V trojúhelníkovém štítě nad vchodem je umístěná nika a okna jsou završena segmentovým obloukem. V roce 1956 Odbor kultury rady krajského národního výboru v Ústí n. L. napsal, že střecha byla krytá eternitem. Přestože kaple byla ve zchátralém stavu a odbor usoudil, že z hlediska památkové péče se jedná o bezcenný objekt, kaple nebyla zbourána. Z vnitřního vybavení se nedochovalo nic. V roce 2016 byla opravena střecha i s věžičkou a fasáda. Každého 15. dne v měsíci je v kapli zapalována svíčka - jako připomenutí dne, kdy byla kaple vysvěcena (15. 8. 1840). Kaple byla obnovena v roce 2017 obcí Petrovice, zvon v kapli není. Interiér obnoven nebyl. 

Renate von Babka uvádí, že kaple sv. Petra a Pavla musela být postavena až v roce 1840, jelikož dle záznamů z úmrtních listů, které našla v Archivu města Ústí n. L., Rosenkranzova dcera zemřela 6. 12. 1838. 

Dne 14. 12. 2021 byl do kapličky slavnostně umístěn posvěcený kříž s Ježíšem. Na zadní straně desky je umístěn text: DARUJI POSVĚCENÝ KŘÍŽ S JEŽÍŠEM KAPLI PETRA A PAVLA V KRÁSNÉM LESE Z DŮVODU SOUNÁLEŽITOSTI A PŘÁTELSTVÍ S TÍMTO MÍSTEM. KRÁSNÝ LES NAVŠTĚVUJI S LÁSKOU A TÍMTO DAREM BYCH SE RÁDA PROPOJILA S NÍM. DĚKUJI ROSÉ HANKUSOVÁ, NOVÁ VÉSKA 19. 11. 2021.

7. NOVOGOTICKÁ BRANDLOVA KAPLE  

Zřícenina novogotické kaple z roku 1912 se nachází u bývalého hraničního přechodu při cestě na vrch Špičák. Dne 24. srpna 1956 odbor kultury rady krajského národního výboru v Ústí n. L. vydal zprávu ohledně památek v tehdy zakázaném pohraničním pásmu. Dle odboru byl stav objektu velmi dobrý. 

Kapli si nechala vystavet rodina Brandlů (pův. z Prahy), která vlastnila honosnou vilu v bezprostřední blízkosti (dnes objekt zvaný rota). Následně zde žili jejich potomci Pešlovi. Jednoduchá kaple na pravoúhlém půdoryse s půlkruhovou zděnou apsidou a se zvonicí, čtvercového půdorysu, v sedlové střeše, byla krytá bobrovkami. Ve středu štítu nad dveřmi se nacházel znak (ruka horníka s kladivem u motivu skály).  Oltář kaple byl poničený. Odbor z hlediska památkové péče usoudil, že není důvod k ochraně kaple. Stará lípa, která se nad kaplí nacházela, byla chráněna orgány státní ochrany přírody. 

V pískovcovém ostění vchodu se také zachovala datace římskými číslicemi MCMXII. Kapli zcela chyběla střecha. Památný strom spadl již před rokem 2008, kapli ale nezasáhl. V současnosti je kaple ve velice zdevastovaném stavu. Osadní výbor Krásný Les dal podnět na obecní úřad, aby obec kapličku opravila. Restaurátor Šolc na místě prohlásil, že stav kapličky není zcela krizový. Aktuálně (27.1.2020) se zpracovává projektová dokumentace na rekonstrukci kaple. Projektová dokumentace i návrh rozpočtu byly zpracovány. Podle slov starosty Petrovic, ale požadovanou částku (cca 890 000 Kč) není možné z rozpočtu obce zaplatit. Bude se tedy zpracovávat žádost o dotaci, a to podle potřeby i opakovaně, tzv. dokud to nevyjde.

8. VÝKLENKOVÁ KAPLE PANNY MARIE

Kaple s tříbokým závěrem je valeně zaklenutá. V roce 2010 kapličku i sochu nechal opravit spolek SOVA za pomoci OÚ Petrovice. Novou sochu při obnově kaple vytvořil restaurátor Michael Bílek. Na kapli Panny Marie je vedle nápisu „Maria zur Linderung und Mutter der Barm herzigkeit“ uveden rok 1921. Podstavec, na kterém socha Panny Marie stojí, by mohl být staršího data. Na podstavci jsou německé texty, nicméně vzhledem ke špatnému stavu podstavce (který byl nabílen) jsou nečitelná. Některé prameny uvádějí, že kapli nechal postavit v roce 1840 mlynářský mistr Ferdinand Rosenkranz na památku své dcery, která ve čtyřech letech zemřela na tuberkulózu. V zadní části kamenného podstavce je letopočet 1868.

Renate von Babka si je ovšem na základě svých rešerší jistá, že tato výklenková kaple Panny Marie nebyla postavena v roce 1840 Rosenkranzem, ale že mlynářský mistr postavil téhož roku kapli sv. Petra a Pavla. Domnívá se, že kaple Panny Marie musí být novodobější. Pokud to tak je, nějaký autor udělal ve svém záznamu chybu a autoři novějších publikací i někteří aktéři v Krásném Lese tuto informaci kopírují, aniž by si zjistili, zda jsou informace a data pravdivé. Byla rozhořčena, že byla zjištěna další mylná informace ohledně památek v Krásném Lese a napsala na OÚ Petrovice stížnost, v níž žádá, aby úřad ke kaplím uvedl správné informace a data. Ve své žádosti uvedla, že je nutné tyto informace opravit hned, jelikož třeba za 50 let již nikdo nebude znát pravdu. 

9. PAMÁTNÝ STROM

V Krásném Lese je v současnosti pouze jeden památný strom, a to jilm horský (Ulmus glabra). Strom se nachází ve středové části obce, na levém břehu Rybného potoka, vpravo u místní komunikace, pod posledním domkem Okal, číslo parcely 1520/10. Je chráněn podle zákona č. 114/1999 Sb, o ochraně přírody a krajiny, od 31. 12. 1995 (číslo 101779, jednotlivý strom), měří na výšku 21 metrů a jeho obvod má 442 cm. U stromu je umístěna cedule "památný strom" a lavička. 

Ochranné pásmo má tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. Veškeré zásahy a opatření v ochranném pásmu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

10. HORNÍ RYBNÍK, STŘÍBRŇÁK, STŘÍBRNÝ RYBNÍK

Horní rybník, nazývaný též Stříbrný či Stříbrňák (na starých mapách zapisovaný jako Grosser Teich či Mahlteich), náleží do soustavy rybníků na potoce Slatina u Krásného Lesa v Krušných horách v Ústeckém kraji. Nachází se ukryt mezi lesy směrem na Nakléřov, kde je vlevo od silnice nenápadná červená turistická značka. Asi po 200 metrech chůze vás překvapí přírodní scenérie s vodní hladinou, Ze zdejších vodních ploch je největší, v letních měsících je často vyhledávaný ke koupání, má však rovněž krajinotvornou funkci. Rybník se nachází v malebné krajině východního Krušnohoří a bezesporu si uchávává svůj genius loci. Zdejší oblast není příliš vertikálně členitá, avšak pro různorodost geologického podloží se na ní vyvinul kontrastní reliéf (příkladem může býti vrch Špičák se 723 m n. m. – geologicky unikátní lokalita, kolem níž je vyhlášena přírodní rezervace). Podnebí je tu spíše chladné (dle Quittovy klimatické klasifikace jde o stupeň CH7), přičemž úhrn srážek odpovídá poloze Krušných hor a nadmořské výšce. Samotný rybník se nachází v nadmořské výšce cca 660–665 m n. m., proto i v letních měsících příjemně osvěží.

11. PAMÁTNÍK OBĚTEM PADLÝM V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE 

- 17 padlým 15 zmizelým a 19 zemřelým. Nachází se  v ulici mezi kostelem a dálnicí po pravé straně vedle bývalé školy (GPS: 50.772500, 13.920720). Byl ozdoben dubovými věnci a německými prapory. 

Nápis:
HENTEUREN
TOTEN
DIE TRUERIGE HEIMAT
GEFALLENE
FRANZ KLOPSCH 1914 MONTENEGRO
KARL RUHMICH (?) SERBIEN
WENZEL RITSCHEL 1915 GALIZIEN
WENZEL ROSENKRANZ
HERMANN ZECHEL
AUGUST ROSENKRANZ RUSSLAND
GUSTAV NIESEL 1916 BUKOWINA
ANTON KLOPSCH RUSSLAND
FRANZ BAIL
EMIL RUSCHEL
WENZEL ROSENKRANZ
JOSEF FRITSCHE

VERMISSTEN
KARL RITSCHEL 1914 SERBIEN
WENZEL KÜHNEL
JOSEF BRAND
FLORIAN NITSCHE MONTENEGRO
ALBERT JENTSCH GALIZIEN
EMIL RUHMICH RUSSLAND
FRANZ NITSCHE
FRANZ STREIT 1915
FRANZ RITSCHEL SERBIEN
FRANZ BARTMANN 1916 ????
HEINRICH FRITSCHE 1918 RUSSLAND
ANTON WALTER ALBANIEN
JOSEF REHN RUSSLAND
EMIL RITSCHEL
FRANZ GÜNZEL 1917 ITALIEN

GESTORBENE
GUSTAV BRAND 1914 SERBIEN
OTTO RITSCHEL GALIZIEN
GUSTAV ROSENKRANZ 1915 RUSSLAND
ROBERT WILDER GORZ
HERMANN ROSENKRANZ WIEN
JOSEF NITSCHE 1916 SCHÖNWALD
FRANZ RITSCHEL SLAVONIEN
RUDOLF NITSCHE REICHENBERG
ANTON RITSCHEL
JOSEF NABRICH ASIEN
JOSEF ULLMAN GALIZIEN
ANTON SCHLATTNER 1917 TETSCHEN
EMIL RITSCHEL RUSSLAND
JOSEF REHN ITALIEN
FRANZ WOLF 1919
FRANZ RITSCHEL RUSSLAND
GUSTAV KLOPSCH SCHÖNWALD
WENZEL BRAND 1920 ÄGYPTEN
OTTO WOLF GALIZIEN

Aktuálně je památník zarostlý tujemi a není tedy od cesty viditelný. (Viz zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) 

12. DÁLNIČNÍ MOST   

Dálniční most s názvem Hraniční má celkovou délku 410 m a výšku 56 m. Je nejvyšším mostem na celé dálnici D8. Propojuje českou dálnici D8 s německou dálnicí A17.

13. U VILY

Tajemné místo, které už jen s velkou dávkou fantazie připomíná dávnou minulost, je místními nazýváno "U vily" a nejspíš tady opravdu honosný objekt stával. Důkazem  jsou nejen zbytky původního vstupní hoschodiště, ale i obvodové zdivo a kamenná zídka lemující bývalou zahrádku.

14.  BOŽÍ MUKA / KŘÍŽE

14 - 1. S největší pravděpodobností se k této drobné sakrální památce nedochovaly žádné údaje. Boží muka byla ještě do nedávné doby ve velmi špatném stavu. Nově (r. 2020) jsou tato boží muka opravena, a to amatérským badatelem Ivanem Veselým, který trávil zde v Krásném Lese, na "rotě", svá vojenská léta. Zamiloval si tento kraj a svou lásku dává najevo způsobem, který je jasný a zřetelný.

V sobotu 18. září 2021 ve 14 hodin byl tento křížek vysvěcen páterem Šimáčkem z Arciděkanství Ústí nad Labem. 

14 - 2. V Krásném Lese na cestě směrem k bývalé celnici lze najít kříž, k němuž se s největší pravděpodobností nedochovaly žádné údaje. Kamenný sokl, na kterém je kříž připevněn, nese německý text, který vzhledem ke stavu památky není čitelný. Na samotném kříži se nacházejí otvory, ve kterých byla nejspíše dříve připevněna kovová soška Ježíše Krista.

V sobotu 18. září 2021 ve 14 hodin byl tento křížek vysvěcen páterem Šimáčkem z Arciděkanství Ústí nad Labem. 

Původní stav:

14 - 3. V centru Krásného Lesa je umístěn železný kříž, který se podle místních obyvatel dříve nacházel v nedaleké Mordovské rokli a v rámci akce "Z" byl přemístěn k hlavní silnici v Krásném Lese. Otázkou je, proč byl kříž přesunut a zda by kříž či podobný památkový objekt vztahující se k určitému místu neměl být na svém původním místě, pokud k jeho přemístění nejsou nějaké vážné objektivní důvody.
Na soklu se dříve nacházela socha sv. Jana Nepomuckého, která se však nedochovala. V kartuši bylo vročení 1700. Později však byla socha nahrazena sochou sv. Matouše. V současné době je sokl završen novodobým kovaným křížem s páskou INRI.

14 - 4. Litinový kříž, který se nachází naproti soše sv. Jana Nepomuckého, pochází z roku 1865. Kříž není zcela dochovaný. Zůstal stupňovitý válcovitý kamenný sokl, který je zdobený ornamentálním reliéfem a s obdélníkovým výklenkem, kde byl dříve reliéf Madony.
V současné době je kříž na soukromém pozemku za plotem a zarostlý křovinami. (viz fotografie). Bylo by vhodné, kdyby část pozemku, na kterém se kříž nachází, byl odkoupen obcí, upravena zeleň a kříž byl zpřístupněn pro kolemjdoucí. 

14 - 5.

15.  BÝVALÝ HŘBITOV

V Krásném Lese najdeme již jen nepatrné zbytky bývalého hřbitova. V technické zprávě, kterou roku 1969 vydal Městský stavební podnik Ústí n. Labem, se lze dočíst, že v roce 1969 došlo k likvidaci hřbitova v Krásném Lese. Dle ONV (AMUL, 1209/4746) při demolici hřbitova došlo k terénním úpravám hřbitova, odstranění zdi i kamenné márnice s klenbou a dřevěným krovem. Kromě několika exhumovaných těl byly pozůstatky mrtvých zanechány pod zemí a pomníky byly odvezeny na skládku. Součástí technické zprávy je také seznam pochovaných obyvatel. Zároveň v technické zprávě je přiložen i půdorys hřbitova v měřítku 1:100.
Symbolem hřbitova je kříž uprostřed. V současné době je místo ve velmi špatném stavu, na hřbitově se nachází sice kříž, lavička a starý strom, ale místo není navštěvováno místními obyvateli a pro návštěvníky Krásného Lesa je naprosto neznámé. 

16.  BUKOVÁ ALEJ

Nalevo podél silnice směrem od zámku k zastávce Krásný Les, rozcestí Nakléřov najdeme starou bukovou alej připomínající původní historickou cestu k zámku.