Jedno sobotní ráno u nás...
Ptali jste se mě, co to obnáší bydlet trvale v bývalém vodním mlýně. Jde to vůbec? Co tam jako děláme? Proto jsem se rozhodla nastínit několik okamžiků od nás. Bydlíte-li se zvířaty (u nás jsou to slepice a pes; želva už je zazimovaná), nemůžete si dovolit spát třeba až do oběda. Přibližně kolem půl osmé se vydávám ven, procházím kolem kachlových kamen, která - tmavým okénkem hodnotím - jsou vyhaslá. Odemykám a otevírám vchodové dveře. Nabídne se mi tento pohled:
Přes noc napadl sníh (takové možná čtyři centimetry), kolem misky našeho psa Šedyho je jen několik ptačích stop. Vydávám se ke kurníku, sypu pšenici do korýtka, otevírám vrátka, aby mohly slepice ven. Moc se jim nechce. Beru si jedno vajíčko, je doba, kdy se jim už moc snášet nechce. Aktuálně máme šest slepic a pět kohoutků. Krmení pro ně na dnešek mám nachystané už ze včerejška, připravuji vždy najednou dvě dávky, tento postup se mi osvědčil.
Jdu se podívat na teploměr. Ukazují se tři nebo čtyři stupně pod nulou. a to jsem chtěla umýt okna. Ale nechám to nejspíš na neděli, to by mělo být plus osm.
Tak uvidíme. Každopádně tohle mi neuteče... Ještě se vydávám nasypat slunečnici do krmítka. V kamnech naštěstí ještě bylo žhavé, baví mě zatápět tímto způsobem - bez jediné zápalky. Narovnám několik malých dřevíček na sebe, zmuchlám papíry, otevřu spodní dřívka a za chvilku už v kamnech praská. Na kamnech mám stabilně velký hrnec s horkou vodou, kterou pak používám na mytí nádobí nebo na úklid.
Mezitím si dám vařit vodu na čaj. Vařit dnes nemusím - štrůdl, upečený chléb, kapustové karbanátky, opečené brambory, vepřové maso... Vlastně si mohu vybírat, na co budu mít chuť.
Po chvíli se venku ukázalo sluníčko, musím ven, jen abyste viděli, jak to tady vypadá. Ano, je to jako v pohádce. Výborné to je, když máte připravené dřevo na topení a když nezamrzne voda... Není tady zaveden vodovod, využíváme vlastní pramen a právě před rokem zamrzla voda v trubce v místech těsně před vstupem do domu. To jsem musela nosit vodu v kbelících. Ano, přesně jako někdy v pravěku... Každý, kdo sem zavítá, je nadšen, ale jen na chvíli, na dovolenou, na týden dva, ale na každodenní život určitě ne. Mají rádi své pohodlí.
 |
 |
 |
| Mám na sobě obuté válenky, originální, z Ruska. |
 |
Ve světnici už je příjemné teplo. Začal nový den...
