GRIZZLOCHŮV MLÝN

Když jsme při vyklízení půdy objevili starou dřevěnou lámačku na len, bylo zřejmé, že mlýn nežil jenom mletím obilí, ale jeho dřívější obyvatelé živilo ledasco, tedy i zpracování lnu. Pro mne to byla výzva. Proč nezkusit i dnes pěstovat len?

Nesháněla jsem složitě lněná semínka, měla jsem je doma. Zbývalo zjara jen zrýt kousek země, kde dosud dříve nic "cíleně" nerostlo. Byl tady pouze více než metrový plevel, takové území nikoho. Podařilo se jej probudit a zkultivovat. V červnu se vysazená semínka již měla k světu, len se odměnil krásnými modravými kvítky, o kterých se zpívá v lidových písních...

V polovině srpna přišel čas sklizně.

Tobolky se semínky byly vyzrálé, vytrhávala jsem celé rostlinky i s kořínky. Ty se potom nechávají na záhonu, ale je potřeba je obracet, aby provlhly stejnoměrně ze všech stran. Teprve potom se budou moci odstranit tobolky (k vysetí příští rok, případně na olej) a stonek bude potřeba důkladně nalámat - právě na té staré lámačce z půdy. Pak se - doufám - podaří na kolovrátku upříst lněnou přízi. Na to se moc těším. Tyto experimenty mě baví...

Důležité je doplnit, že jsem se nechala inspirovat knížkou "Příběh lnu", kterou sepsal Spolek archaických nadšenců ze Sebranic. Doufám, že podobně jako jim se i mně podaří dojít k finálnímu výrobku. Podle toho, jak to půjde, se případně rozhodnu pro větší políčko. Zajímavé je, že len jako plodina - ať už modře kvetoucí nebo zralý těsně před sklizní - lákal kolemjdoucí, ale i cyklisty. Často se zastavovali a ptali se, jestli se opravdu jedná o len... a co s ním budeme dělat. Uvidíme. Zatím se dá mluvit o prvním pokusech, o odvážném experimentu. Člověk se učí celý život.

Po několika vydatných deštích, kdy byly stonky lnu důkladně promočeny, jsem se rozhodla přejít k další fázi zpracování lnu. Bylo potřeba zbavit jednotlivé rostlinky tobolek se semínky. Naši předkové používali drhlen, přes který se len několikrát protáhl a tobolky byly dole. Tuto věc ale nemám, proto jsem si vypomohla kovovým kartáčem na psy. Tobolky padaly do dětské vaničky.

Potom jsem také pečlivě ostříhala kořínky a nechala opět několik dní na slunci, aby len řádně uschnul. Teprve potom mohla přijít na řadu "ta" lámačka na len, nalezená na půdě...