Lojové dobroty pro ptáčky
Venku je zima, napadl sníh a mrzne. Pro někoho může být toto období časem radovánek, stavění sněhuláků, koulování, lyžování nebo bobování, ale ptáčkům určitě veselo není. Včas jsem zakoupila slunečnicová semínka, sypu jim pravidelně do krmítka. Už loni jsem pro ně měla i lojové koule, které ptáčkům moc chutnaly... Napadlo mě, jak se to asi dělalo dřív. Ostatně často tímto směrem přemýšlím. Určitě se nepoužívaly ty umělohmotné síťky, stačilo zavěsit na provázek kus špeku.
Protože mě baví používat selský rozum, rozhodla jsem se vyrobit tuto dobrůtku pro ptáčky sama. Kromě již zmíněných slunečnicových semínek jsem našla mák, lněné semínko a loňské nevyloupané ořechy. Byly pěkně tvrdé, musela jsem použít sílu - louskáček na ořechy nechtěl ořechy louskat, použila jsem proto hmoždíř a pak i kladivo.
Směs jsem nejprve nasucho smíchala v misce. Na kamnech jsem si mezitím rozehřála ztužený tuk a připravila jsem si prázdné kelímky. Na dno jsem nalila nejprve mírně zchladlý tuk, do něho jsem vsypala část směsi, opět část tuku, takto se střídá přibližně do poloviny kelímku.
Potom je potřeba nechat nějakou dobu kelímky zchladit. V našem případě není nutné ani otevírat ledničku, na vstupní chodbě je nyní teplota kolem 2 stupňů. Po ztuhnutí stačí kelímek tzv. oloupat, nastřihnout po okraji a jednotlivé proužky sundat od tuhého vnitřku. Obyčejný provázek jsem omotala kolem tvaru (nemohu psát koule, když to koule nejsou) ze semínek a ořechů a zavěsila na keř v bezprostřední blízkosti krmítka.
Ovšem když celý den pršelo, představila jsem si, jak to chudinky ptáčkové mají složité. Připravila jsem jim menší vylepšení: krmítko z květináčku. Nejprve jsem uvázala dobrotu ze zrníček a ořechů na provázek, na kterém jsem potom udělala několik uzlů, aby se nedostal skrz otvor ve dně květináče. Provázek nad uzlem jsem potom protáhla otvorem a uvázala na keř. Tak se dobrota pro ptáčky ocitla pod stříškou. První "vzorky" ptáčkové sezobali hned.
Další vylepšení: Místo provázků jsme hmotu se semínky a zrníčky vložila do klícky z drátků (technikou, jakou se drátují hrnce) a zavěsila na železný háček do hustého smrku. Sýkorky zde mají bezpečné stanoviště, mohou se ve větvích ukrýt před větrem.
